Věděli jste, že většina koček trpí skrytou dehydratací? Pitný režim kočky a proč fontána může zachránit ledviny?

Kočky působí jako dokonalí elegáni, kteří mají všechno pod kontrolou. Ve skutečnosti ale mají jednu slabinu — téměř necítí žízeň. A právě to je důvod, proč patří problémy s močovými cestami a ledvinami mezi nejčastější veterinární diagnózy u domácích koček.

Věděli jste, že kočka by měla denně přijmout zhruba 40–60 ml vody na kilogram hmotnosti, ale většina koček dobrovolně vypije sotva polovinu?
Není to tím, že by byla tvrdohlavá. Je to její přirozenost.

Proč kočka nepije z misky (a přesto má žízeň)?

Předci koček žili v suchých oblastech a vodu získávali hlavně z kořisti. Stojatá voda v přírodě znamenala bakterie, proto se kočky evolučně naučily ji ignorovat. Doma ale dostanou granule — tedy minimum vlhkosti — a instinkt zůstane stejný.

Proto kočka:

• chodí pít z kohoutku
• strká hlavu do sprchy
• zajímá se o sklenici na stole
• ale miska vedle krmení ji nechává chladnou.

Není vybíravá. Jen hledá tekoucí, čerstvý zdroj vody. 

Co se děje v těle kočky, když málo pije?

Kočičí moč je přirozeně velmi koncentrovaná. Když je vody málo, začne se zahušťovat ještě víc. V tu chvíli vznikají krystaly, záněty a časem i chronické onemocnění ledvin. Majitel si často všimne až později — kočka chodí na záchod častěji, dlouho tam sedí, močí mimo toaletu nebo začne být apatická. Přitom problém začal nenápadně: dlouhodobým nedostatkem vody. Právě proto veterináři neustále opakují, že nejlevnější prevence kočičích nemocí je zvýšení příjmu tekutin. 

Proč kočky milují fontány?

Tekoucí voda znamená bezpečí. Je okysličená, voní čerstvěji a pro kočku je instinktivně atraktivní. Jakmile má zdroj, který se hýbe, začne pít častěji - často i několikanásobně více než z misky. Fontána tedy není rozmar ani designový doplněk. Je to náhrada přirozeného potoka v bytě. Navíc voda v pohybu lépe chutná. A právě chuť rozhoduje víc než žízeň.

Filtrace a údržba rozhodují, jestli ji budete používat

Majitelé často řeší výkon čerpadla nebo vzhled, ale nejdůležitější je něco jiného: jak snadno fontánu umyjete. Pokud čištění trvá deset minut a musíte rozebírat složité části, po pár týdnech skončí ve skříni. Dobrá fontána se rozloží během chvíle a nemá slepá místa, kde se drží biofilm. Filtrace potom zachytí chlupy, prach i pachy a voda zůstává pro kočku lákavá. Jakmile začne zapáchat, kočka ji přestane považovat za bezpečnou.

První setkání kočky s fontánou

Mnoho lidí fontánu zavrhne, protože se kočka fontány na poprvé bojí. Jenže ona se nebojí vody. Bojí se nové věci, která vydává zvuk. Nechte ji v místnosti vypnutou, aby ji mohla očichat. Zapněte ji až později a starou misku hned neodstraňujte. Kočka potřebuje pocit kontroly - jakmile zjistí, že zdroj nikam neutíká, začne se vracet. Strach téměř vždy odezní, pokud má čas si zvyknout a kočka začne pít pravidelně a dobrovolně.

Malá změna, velký dopad na zdraví

Chronické selhání ledvin patří mezi nejčastější příčiny úmrtí starších koček. Přitom jedním z hlavních rizikových faktorů je dlouhodobě nízký příjem vody. Zvýšení pití tedy není jen komfort — je to prevence. Fontána neřeší všechno, ale pomáhá řešit příčinu. A právě proto ji veterináři doporučují stále častěji. Kočka totiž nepotřebuje, abyste ji nutili pít. Potřebuje důvod, proč chce sama.